Veveří

K hradu Veveří se váže množství pověstí. Jednou v noci přijelo dvanáct vozů ke hradní kapli, kam templáři společně s jeptiškami z kláštera Porta coeli přenesli dvanáct stříbrných apoštolů v životní velikosti. Jenže do kaple pouze vcházeli, nikdo už ven nevycházel. Dále se říká, že podzemní chodby sloužily kromě uchovávání obrovského pokladu i k tajným schůzím. Poslední schůzi prý předsedal sám velmistr řádu Jakub Molay. Díky silné templářské tradici bude Veveří vždy zdrojem inspirace pro početné hledače pokladů.

Freundsberk, Klenov

Vrchol kopce Klenova opředen četnými pověstmi, především o ukrytých pokladech. Zde stával jeden z templářských hradů – Freundsberk („Přátelská hora“). Prokazuje ho listina z roku 1308. V ní Benešovic Vok z Kravař přijímá od templářského preceptora pro Čechy a Moravu na 31 let město Vsetín a hrad Freundsberk s tím, že řádu zůstává mj. i polovina z vytěžených či nalezených nerostů.

Fulnek

O přítomnosti templářů ve Fulneku mluví pouze pověsti. Podle jedné verze zde templáři osídlili řádový dům už v době křižáckých výprav, podle druhé sem přišli ze Štramberka až po zrušení řádu. Usadili se pod Zámeckým vrchem. Když byli nuceni své sídlo opustit, údajně zde ukryli své bohatství. To v roce 1692 nalezl soukeník Knur. Stal se z něho měšťan a když se šťastně uzdravil z nemoci, založil kapli sv. Starosty. Vypadá to jako pohádka, náhle zbohatlý pan Knur byl však skutečnou osobou...

2. křížová výprava (2. část)

Ani další putování Vladislava a jeho vojska nejsou jasná. Nevíme ani za jakých okolností padlo Vladislavovo rozhodnutí o návratu. Jisté je, že netáhl s Ludvíkem Malou Asií, ale vrátil se přes hlavní město Byzantské říše Konstantinopol (česky Cařihrad; dnes Istanbul v Turecku) a oklikou (?) přes Rusko (Kyjevskou Rus), kde navštívil Kyjev, dále už přes Krakov do Prahy, kam dorazil v červenci 1148. Podle jedné ze spekulativních verzí následovalo české vojsko Konráda ještě po jeho spojení s Ludvíkem a došlo s nimi až do Efezu.

Maletín, Templ

Vypráví se, že ve Starém Maletíně byl původně statek, na němž hospodařili „červení rytíři“, tj. templáři, až do svého vypuzení. Po jejich vyhlazení roku 1312 nabyly statek šlechtičny zvané templářky. Pravděpodobně to byl výchovný ústav pro dcery šlechticů. Tyto bohaté panny však vzbudily závist rytířských sousedů a musely se dát na útěk.

Dukovany

Dukovany (někde zmiňovány i jako Tokovany) patří k těm obcím, kde bylo působení templářů listinně potvrzeno. V listině z 31. 8. 1279 potvrzuje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka, že řádu templářů v Jamolicích náleží vesnice Horní Dubňany a podací tamního kostela s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích. K nejstarším stavbám v obci patří kostel sv. Václava, původně raně gotický, který podle všeho vystavěli templáři.

Druhá křížová výprava (1. část)

Roku 1144, za vlády knížete Vladislava II. (od r. 1158 král Vladislav I.) se křesťanstvo dozvědělo smutnou zprávu – padlo hrabství Edesske, záštita Jeruzalema. V celé Evropě povstalo velké znepokojení, že Boži hrob je ohrožen. Nejpřednější muž té doby, svatý Bernard, cisterciácký opat clairvauxský, mj. i „otec“ templářů, byl papežem Evženem III. Pověřen hlásáním nové křížové výpravy. Tehdejší Evropu vskutku svou ohnivou výmluvností uchvátil. A kam nedolehl jeho hlas, tam zasílal listy sálající svatou vroucností.

Klášter nad Orlicí

Obec má jméno po klášteru cyriaků (též křižovníků s červeným srdcem). Cyriacký klášter Orlík (Orlitz, jak se původně Klášterec jmenoval) se připomíná v roce 1279. Podle pověsti byl však klášter původně založen templáři. Není proto vyloučeno, že zde tyto dva duchovní řády působili současně. Cyriáci byli totiž úzce spjati s templáři a ve středověku bylo soužití duchovních řádů velice běžné.

Dvůr Králové nad Labem

O přítomnosti templářů ve Dvoře Králové se dozvídáme ze spisu Dějeprava královského věnného města Dvora Králové nad Labem ze začátku 19. století. Templářský klášter prý stál vlevo od „šindelářské brány“. Spis dále zmiňuje, že se na jeho místě našel čtyřhran z kostela, na kterém byla vytesána postava templářského rytíře. Ten však byl časem zabílený a dnes už bychom památku jen těžko hledali.

Nové Hrady

K Novým Hradům se váže pověst o templáři Jiljím, který dle vyprávění uprchl z Francie po zrušení řádu a usadil se pod hradem v lesích při řece Stropnici. Pověst by mohla být i určitou dávnou „vzpomínkou“ na existenci templářského kláštera... Jisté je, že se hrad poprvé uvádí v roce 1279 zároveň s jeho majitelem Ojířem ze Svin.

Syndikovat obsah