Ezoterika, mystika...

Zájem o ezoteriku, zvláště tu templářskou, neustále vzrůstá. Na hrobech templářů (ale i jiných křižáků; především v severní Africe) upoutává pozornost záhadný magický čtverec.

Křižáci (ale nejen oni) jej užívali jako jeden z oblíbených ochranných amuletů napsaných na pergamenu. Kdo jej nosil zavěšený na krku, tomu se vyhýbaly šípy (v pozdějších dobách samozřejmě kulky), kopí, smrtelné rány mečem či dýkou, ale např. i uštknutí jedovatými hady, bolesti zubů aj. Formuli zvanou „čtverec Sator“ nalézáme na hrobech či v nich vloženou (ať už z doby starší či novější) prakticky na všech kontinentech. Čteme-li jej zleva doprava, zprava doleva, zdola nahoru či seshora dolů, dává stále stejný smysl. Ale jaký? Slova jsou prokazatelně latinská, ale jejich překlad nedává dobrý smysl. Třeba „Rozsévač Arepo drží namáhavě kola“ nebo snad (ale to už je až příliš upraveno) „Stvořitel udržuje klid světa rotací“ či „Rotací se dá dosáhnout klidu Stvořitelova“? To určitě ne! Odpověď byla nalezena až při novodobém archeologickém výzkumu starokřesťanských kostelů v Itálii. Byly zde mj. nalezeny i střepy s různými písmeny a z oněch písmen se dala složit mj. i ona magická formule. Po složení střepů tak, jak v místě naleziště skutečně k sobě patřily, vyšel nápis ve tvaru kříže.

To je začátek modlitby Pater noster, Otče náš… Písmena A a O na krajích kříže jsou ze jmen řeckých písmen – prvního (alfa) a posledního (omega), jež znamenají, že Bůh je vše, začátek i konec. Rozvedeme-li nápis v kříži do čtverce, vyjde nám ona ochranná magická formule. Další zajímavostí je např. meditace známá pod označením „nebeská svatyně“, která má být údajně vynálezem templářů. Chcete-li (pro ty, co věří), má to být průvodce po akašických záznamech tzv. „minulých životů“, příp. i „životů mezi životy“. Raději to ale nezkoušejte, abyste si neublížili. Jednak k tomu musíte mít dobrý důvod, jednak se neobejdete bez profesionální znalosti psychologie a kvalitní praxe v józe. Princip je v tom, že po „očištění“ a uvolnění těla a dosažení správného rytmu dýchání vizualizujete následující představy:

Vysoko nad vámi v mracích na obloze se tyčí skvostná gotická katedrála. Prohlížíte si ji, vnímáte každou podrobnost. Vzhlížíte ke vchodu, k němuž vede dlouhé schodiště. Po chvíli stoupáte po schodech, nepospícháte, s každým krokem si uvědomujete kamenné bloky, třeba i to, jak jsou tesány. Konečně jste nahoře, stojíte před obrovskými dřevěnými okovanými dveřmi. Vnímáte jejich tvar i povrch, pak vezmete za kliku a otevřete. Vejdete, dveře se samy za vámi zavřou. Slyšíte své kroky po dlažbě katedrály. Asi uprostřed se zastavíte a rozhlédnete se. Vnímáte vysokou klenbu, mohutné sloupy, řady lavic – šikmo na ně dopadá nádherné světlo z vitrážových barevných oken. Ucítíte i vůni kadidla, vnímáte vznešenou krásu a ticho. Nepokračujete ale k hlavnímu oltáři, vaše zraky se soustředí vlevo ke stěně, kde hledáte malá dvířka. Jdete k nim, otevřete je (vnímáte i chlad bronzové kliky). Nalézáte úzké vyšlapané kamenné schodiště do podzemí. Sestupujete po schodišti, opět si uvědomujetekaždý schod, sestoupíte až k samým základům katedrály. Dole na konci schodů stojí stařec v černém plášti, má dlouhé bílé vlasy a vousy. Je to „strážce knihovny“ a očekává vás, musíte mu ale přesto povědět, proč přicházíte. Pozorně vyslechne vaši prosbu a svolí. Pokyne vám, abyste šli za ním. Kráčíte zdánlivě nekonečnými chodbami kolem regálů naplněných až ke stropu knihami. Konečně se zastaví a ukáže na jednu polici. Sledujete pohyb jeho ruky, váš zrak ulpí na vazbě knihy, do které vám dovolí nahlédnout – na vazbě je plastickými písmeny vaše jméno, dokonce vedle je více knih s vaším jménem. Uchopíte knihu, vnímáte její koženou vazbu. Uvědomíte si, že za nějakou chvíli otevřete její stránky. Knihu otevřete, nemáte strach. Co tam je, se už stalo a pro vaše podvědomí to není žádné překvapení. Podíváte se jen na úsek, ve kterém se potřebujete poučit. Strážce trpělivě čeká trochu stranou. Po chvilce zjistíte, že knihu vůbec nemusíte číst, běží před vámi „film“. Po „přečtení“ knihu starci vrátíte, jen on ji může zařadit zpět. Pak vám pokyne a následujete ho zpět. Když dojdete na místo, kde jste se setkali, rozloučíte se. Vystoupáte po schodišti do katedrály. Zavřete dvířka, vrátíte se doprostřed a chvilku postojíte pod klenbou. Pak zamíříte k východu. Opět si uvědomujete dveře, pak schody za nimi. Sestupujete a každým krokem si uvědomujete normální vědomí. Na posledním schodě si už plně uvědomujete realitu. Říká se, že mnohé z esoterických umění převzali templáři od asasínů, se kterými udržovali čilé styky, dokonce spojenectví proti Saladinovi. O konkrétním umění asasínů nás zpravují mnohé arabské kroniky, podle nichž to byli strážci posvátných tajemství. Ale kdo ví, jak to vlastně bylo a kdo se od koho vlastně co učil.

Doplňkové informace

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.