Jeden den templářského rytíře

Konkrétní denní režim se u templářů lišil dle toho, jednalo-li se o konvent s mnichy (ti měli denní režim prakticky stejný jako mniši cisterciáci) nebo o komendu (případně hrad) s rytíři. U rytířů se pak dále režimy lišily na komendě, na cestách nebo na válečném tažení.

Na komendě rytíři vstávali v noci mezi 3. a 4. hodinou na matutinum (jitřní bohoslužbu), pak se vraceli na lůžka do dormitáře, ve kterém stále svítil plamen (jak bylo ostatně běžné i v jiných řádech) a spali do rozbřesku. To by ovšem znamenalo delší spánek v zimě, proto v létě mohli spát ještě i v době odpočinku po obědě. Po rozbřesku rytíři vykonali (kolem 6. hodiny) první modlitební hodinky, tzv. primy. Po nich se konala (kolem 7. hodiny) v kapitulní síni kapitula. Zde po přečtení vybraných slov z Písma dostali rytíři denní rozkazy a instrukce. Pak následovala (zhruba kolem 8. hodiny) řádová mše v kapli a kolem 9. hodiny další modlitby, tzv. tercie.

Po nich se rytíři věnovali koním, výzbroji a výstroji, udíleli pokyny svým zbrojnošům a kontrolovali jejich práci, případně se věnovali jízdnímu či bojovému výcviku, pokud by odpolední nestačil. Před polednem se rytíři opět sešli v kapli, aby zpívali sexty. Po nich nastal čas prvního jídla. Ta se podávala dvakrát denně: první krátce po poledni, druhé při soumraku. Při jídle v refektáři kněz hlasitě předčítal z Písma. Na rozdíl od mnichů mohli rytíři jíst kromě ryb ještě i další maso (hovězí, vepřové nebo skopové), aby získali silu pro boj. Po jídle odešli vzdát díky do kaple a měli povinný odpočinek.

Zhruba kolem 14. hodiny se konaly nóny. Po nich následoval (zhruba do 17. až 18. hodiny) jízdní a bojový výcvik – boj s kopím (tjost), mečem, krytí štítem, nebo střelba z kuše.

Na speciálních cvičištích (často bylo jediné v provincii či zemi) bylo nacvičováno proražení bojové linie sevřenou formací, tzv. eskadrou (eschielle), samozřejmě i taktika dobývání pevnosti. Není bez zajímavosti, že se tehdy vlastně jednalo o první organizovaný výcvik. Ve středověku totiž nebylo zvykem, aby světští velitelé s vojáky něco nacvičovali. Za výcvik si „zodpovídal“ každý voják sám.

Zhruba od 18. hodin se konala hlavní večerní bohoslužba (nešpory) a vigilie za mrtvé. Pak následovala večeře. Kompletář po večeři uzavíral denní modlitební cyklus. Teprve po něm následovalo pití. Zatímco mniši pili pouze vodu, rytíři směli i pivo a víno. Za tmy (po 20. hodině) se rytíři ukládali ke spánku.

Doplňkové informace

Úryvek z knihy Templáři v zemích českých králů – Čechy

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.