Pohledy do historie templářského řádu

Jaké vlastně byly okolnosti založení řádu?

Ve 2. polovině 11. století se ocitl křesťanský svět ve smrtelném nebezpečí. V letech 1076 – 1077 seldžučtí Turci obsadili Sýrii, zmocnili se svatého města Jeruzalém a zhanobili Svatý hrob. Půlměsíc triumfoval v celém východním a jižním Středomoří. Roku 1085 padla Antiochie a Byzantská říše se ocitla ve velkém nebezpečí. V roce 1086 přispěchali afričtí Maurové na pomoc Maurům španělským a křesťanské armádě připravili u Zallacy krvavá jatka. Křesťanská Evropa se dostala do mohutných kleští. Proto papež Urban II. vyslyšel žádost byzantského císaře a na koncilu v jihofrancouzském Clermontu vyhlásil křížové tažení pro dobytí Svaté země z rukou „nevěřících“.

První křížová výprava se tak stala protiofenzívou proti islámu, který hrozil křesťanské civilizaci zkázou. Po neúspěšné předehře nedočkavých, vojensky nezkušených houfců chudých vedených kazatelem Petrem Poustevníkem a rytířem Gautierem Bezzemkem ještě téhož roku, vyráží v následujícím roce 1096 profesionální armády rytířů.

Velitelem lotrinských a německých rytířů byl dolnolotrinský vévoda Godefroy z Bouillonu – pozdější první jeruzalémský „král“ (tento titul však nepřijal, označil se za ochránce Božího hrobu), velitelem normanských rytířů byl normanský kníže z jižní Itálie Bohemud z Tarentu, velitelem králových francouzských rytířů byl bratr krále Filipa I. Hugo z Vermandois (mimochodem – král Filip I. měl v té době úplně jiné starosti a na výše uvedeném koncilu byl pro cizoložný poměr vyobcován z církve), velitelem jihofrancouzských rytířů byl vládce jižní Francie hrabě Raimond z Toulouse.

Tato druhá část první křížové výpravy dosáhla vůbec největších územních zisků ze všech křižáckých tažení. Dne 14. července 1099 dobyli křižáci svůj hlavní vytoužený cíl – svaté město Jeruzalém. Útok, který započal už v noci předešlého dne, řídil Godefroy z Bouillonu a jeho rytíři jako první překonali hradby. Právě z družiny Godefroye z Bouillonu pocházeli i rytíři, kteří později založí první, nejslavnější a nejmocnější rytířský řád – řád templářský. (Pozor! Řád špitálníků – johanitů byl sice založen dříve, nikoli však jako rytířský; pozn. autora). První jeruzalémský král založil ještě v roce 1099 na pahorku Sion u Jeruzaléma na troskách byzantské baziliky „Matka všech církví“ zvláštní opatství – tzv. opatství sionské, což byl ale ve skutečnosti řád, dnes (od r. 1188) označovaný jako Prieure de Sion (Převorství sionské), který měl při založení templářů důležitou (ale skrytou) roli.

Doplňkové informace

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.