Javascript is required to view this map.

Kapesní průvodce po stopách templářů zeměmi Koruny české

V rámci tohoto cyklu Vám budeme přinášet každý týden jedno zajímavé místo, které je nějakým způsobem spjato s působením templářů na našem území. Těchto zastavení bude přibližně padesát, takže na konci našeho „kapesního průvodce“, kamkoliv se vydáte na výlet, jej můžete spojit i s malým templářským pozastavením.

Zveme Vás tedy na toulky přírodou, k procházkám po městech, k návštěvám památek nebo k příjemnému odpočinku ve sklípku - kde jinde začít než přímo u nás v Čejkovicích.

Blatná

Dle spisu „Pamětihodné věci o městě Blatné“ z 18. století stávala na zámeckém nádvoří templářská kaple. Dále se dozvídáme o velkém nástěnném obrazu v hodovní síni, se kterým je spjata pověst o pokladu. Obraz znázorňoval templářské rytíře a mouřenína ukazujícího na blízký velký kámen.

Velehrad

Z Ilustrované kroniky Čech z poloviny 19. století se dozvídáme, že templářům náležely i pozemky při hranici Velehradu. Velehrad byl původně cisterciácký klášter, založený někdy před rokem 1205 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Musíme připomenout, že cisterciáci byli templářům „nejbližšími bratry“ a je více než pravděpodobné, že část svého kláštera poskytli na určitou dobu templářům v nejedné lokalitě v ČR. To mohlo platit i v případě Velehradu.

Staré Hrady

Traduje se, že templáři měli svoje sídlo i na tvrzi Stará. Z výprav do východních zemí si dle pověsti přivezli obrovské valouny zlata, které měli otevírat bránu do časoprostoru. Ty zde nechali zakopat a kopáče zaživa zazdili, aby nedošlo k vyzrazení úkrytu. Když chtěli templáři později poklad přemístit, skončili strašlivou smrtí, prchajíce před přízraky zemřelých. A tak skončí každý, kdo by se chtěl pokladu zmocnit. Staré Hrady se jako templářské sídlo objevují i v historické literatuře, např. v Dodatku je Kronice české od Václava Hájka z Libočan.

Tovačov

Tovačov se ve spojení s templáři objevuje ve Zprávě o Veveří z 18. století. Hrad i město s územím měli v 13. a na začátku 14. století patřit templářskému řádu a po jeho zrušení přejít na zemská knížata. O správnosti tvrzení ze zprávy však někteří historici pochybují. Otázka zdejšího působení templářů tak zůstává otevřená. Jistě víme, že v roce 1321 zastavil král Jan Lucemburský městečko a hrad Tovačov, vesnice Věrovany, Oplocany, Výkleky, Hrdibořice, Kralice na Hané a Pivín Jindřichovi ml. z Lipé.

Krásné Březno

Na místě dnešního zámku stával v minulosti panský dvůr s tvrzí. Vlastnictví tvrze je připisováno právě templářům. Nacházíme také zmínku o starém farním kostele v okolí tvrze, na kterém bylo možné spatřit známky kdysi přistavěných cel či světnic. „Cely“ u farního kostela napovídají spíše formě kláštera. Tyto poznatky shrnuje nejdříve historik Jan Schaller, dále pak Josef Edmund Horký a jiní. Jednotlivé stopy vedou k templářům, nemůžeme to však s jistotou potvrdit.

Templštejn

Hrad Templštejn je nepochybnou templářskou památkou. Dokládají to tři dochované listiny: z roku 1298, 1301 a 1303. Od kdy templáři Templštejn vlastnili, nevíme. Templářská komenda byla na Templštejn přemístěna z blízkých Jamolic někdy po vybudování kamenného hradu v poslední čtvrtině 13. století. Hrad drželi templáři až do zrušení řádu. K místu se váže i pověst.

Český Šternberk

Hrad Český Šternberk označuje za templářský uznávaný dějepisec ze 17. století Tomáš Pešina z Čechorodu ve svém díle Mars Moravicus, což jsou válečné dějiny Moravy do roku 1526. Pokud zde templáři působili, tak pravděpodobně jako hosté pána. Ve středověku byla přítomnost templářů na předních šlechtických hradech módní. Přímo ve vlastnictví pak templáři mohli mít např. kostel či kapli v okolí.

Kostomlaty pod Milešovkou

Z pověstí o hradu Kostomlaty, též označovaném jako hrad Sukoslav, se dozvídáme o zdejším působení templářského řádu. V této souvislosti se o Kostomlatech zmiňují zejména historici František Martin Pelcl a Maximilian Millauer. S jistotou víme, že je roku 1333 Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.

Švihov

V neklidné době po vyhynutí Přemyslovců, kterým byli templáři věrní, nastaly v českých zemích majetkové neshody. Templáři se postavili zeměchtivému císaři Albrechtovi a jeho synovi Rudolfovi I. Kaši (Rudolfovi Habsburskému) a obsadili některé hrady a tvrze, mezi nimi údajně i hrady Švihov a Křivoklát.

Vysoké Popovice

Vysoké Popovice patřily k templštejnské komendě a v této souvislosti nám podává zprávu listina z roku 1298. V ní Mikuláš z Dobřínska vysvědčuje před úředníky provinciálního soudu, že řádu templářů náleží i ves Vysoké Popovice, kterou jeho otec kdysi odkázal cisterciáckému klášteru oslavanskému, dále se zříká ve prospěch řádu všech svých práv na uvedené statky (v Petrovicích, Dobřínsku a Vysokých Popovicích) a postupuje mu i patronátní právo ke kostelu.

Syndikovat obsah