Javascript is required to view this map.

Kapesní průvodce po stopách templářů zeměmi Koruny české

V rámci tohoto cyklu Vám budeme přinášet každý týden jedno zajímavé místo, které je nějakým způsobem spjato s působením templářů na našem území. Těchto zastavení bude přibližně padesát, takže na konci našeho „kapesního průvodce“, kamkoliv se vydáte na výlet, jej můžete spojit i s malým templářským pozastavením.

Zveme Vás tedy na toulky přírodou, k procházkám po městech, k návštěvám památek nebo k příjemnému odpočinku ve sklípku - kde jinde začít než přímo u nás v Čejkovicích.

Veveří

K hradu Veveří se váže množství pověstí. Jednou v noci přijelo dvanáct vozů ke hradní kapli, kam templáři společně s jeptiškami z kláštera Porta coeli přenesli dvanáct stříbrných apoštolů v životní velikosti. Jenže do kaple pouze vcházeli, nikdo už ven nevycházel. Dále se říká, že podzemní chodby sloužily kromě uchovávání obrovského pokladu i k tajným schůzím. Poslední schůzi prý předsedal sám velmistr řádu Jakub Molay. Díky silné templářské tradici bude Veveří vždy zdrojem inspirace pro početné hledače pokladů.

Freundsberk, Klenov

Vrchol kopce Klenova opředen četnými pověstmi, především o ukrytých pokladech. Zde stával jeden z templářských hradů – Freundsberk („Přátelská hora“). Prokazuje ho listina z roku 1308. V ní Benešovic Vok z Kravař přijímá od templářského preceptora pro Čechy a Moravu na 31 let město Vsetín a hrad Freundsberk s tím, že řádu zůstává mj. i polovina z vytěžených či nalezených nerostů.

Fulnek

O přítomnosti templářů ve Fulneku mluví pouze pověsti. Podle jedné verze zde templáři osídlili řádový dům už v době křižáckých výprav, podle druhé sem přišli ze Štramberka až po zrušení řádu. Usadili se pod Zámeckým vrchem. Když byli nuceni své sídlo opustit, údajně zde ukryli své bohatství. To v roce 1692 nalezl soukeník Knur. Stal se z něho měšťan a když se šťastně uzdravil z nemoci, založil kapli sv. Starosty. Vypadá to jako pohádka, náhle zbohatlý pan Knur byl však skutečnou osobou...

Maletín, Templ

Vypráví se, že ve Starém Maletíně byl původně statek, na němž hospodařili „červení rytíři“, tj. templáři, až do svého vypuzení. Po jejich vyhlazení roku 1312 nabyly statek šlechtičny zvané templářky. Pravděpodobně to byl výchovný ústav pro dcery šlechticů. Tyto bohaté panny však vzbudily závist rytířských sousedů a musely se dát na útěk.

Dukovany

Dukovany (někde zmiňovány i jako Tokovany) patří k těm obcím, kde bylo působení templářů listinně potvrzeno. V listině z 31. 8. 1279 potvrzuje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka, že řádu templářů v Jamolicích náleží vesnice Horní Dubňany a podací tamního kostela s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích. K nejstarším stavbám v obci patří kostel sv. Václava, původně raně gotický, který podle všeho vystavěli templáři.

Klášter nad Orlicí

Obec má jméno po klášteru cyriaků (též křižovníků s červeným srdcem). Cyriacký klášter Orlík (Orlitz, jak se původně Klášterec jmenoval) se připomíná v roce 1279. Podle pověsti byl však klášter původně založen templáři. Není proto vyloučeno, že zde tyto dva duchovní řády působili současně. Cyriáci byli totiž úzce spjati s templáři a ve středověku bylo soužití duchovních řádů velice běžné.

Dvůr Králové nad Labem

O přítomnosti templářů ve Dvoře Králové se dozvídáme ze spisu Dějeprava královského věnného města Dvora Králové nad Labem ze začátku 19. století. Templářský klášter prý stál vlevo od „šindelářské brány“. Spis dále zmiňuje, že se na jeho místě našel čtyřhran z kostela, na kterém byla vytesána postava templářského rytíře. Ten však byl časem zabílený a dnes už bychom památku jen těžko hledali.

Nové Hrady

K Novým Hradům se váže pověst o templáři Jiljím, který dle vyprávění uprchl z Francie po zrušení řádu a usadil se pod hradem v lesích při řece Stropnici. Pověst by mohla být i určitou dávnou „vzpomínkou“ na existenci templářského kláštera... Jisté je, že se hrad poprvé uvádí v roce 1279 zároveň s jeho majitelem Ojířem ze Svin.

Křivoklát

Křivoklát byl ve středověku prokazatelně královským hradem, ale templářům nikdy nepatřil. V odborné literatuře (Kronika česká ze 16. století, Předchůdce Moravopisu ze 17. století) přesto bývá s templáři často spojován. Vysvětlení jsou různá. Podle jedné verze dal hrad pod ochranu templářům král Václav II., podle další pomohli templáři Vilému Zajícovi z Valdeka k obsazení hradu v roce 1307.

Bezděz

Jak praví početné lidové pověsti, templáři byli hosty královského hradu. Ve středověku byla přítomnost templářů na panstvích jednotlivých šlechtických rodů prestižní záležitosti. Lze předpokládat, že v podhradí měli templáři i vlastní tvrz. Bezděz byl významnou trhovou vsí. Touto oblastí totiž procházela důležitá cesta z Žitavy přes Mělník do Prahy. Později povýšil Václav II. podhradí na město, které se stalo významným centrem obchodu.

Syndikovat obsah