Další z cest v rámci Putování s Templáři nás zavede do obce Horní Dubňany.

Obec byla založena Templářskými rytířim, odtud se do jejího obecního erbu dostal červený templářský kříž umístěný pod dubem, symbol obce.

Nedělní prolam začíná mší před kostelem v 8 hodin, budou se světit prapory a po mši bude zpívat pěvecký sbor Mužáci.

Program

Sobota 26.06.2010

• 16:00 stavění máje
• 20:00 večerní zábava a oslavy 15. výročí založení naší slavné skupiny Dreams

Neděle 27.06.2010

• 8:00 slavnostní mše a svěcení praporů
• 9:15 před kostelem zazpívá Mužácký sbor z Pohořelic a okolí
• 10:00 průvod s kapelou Venkovanka po obci, při kterém mládež zve na pouť
• 16:00 zavádění pod májí
• 20:00 večerní zábava, hraje Venkovanka

Doufáme, že přijmete naše pozvání a prosíme, zda byste touto cestou pozvali i Vaše příbuzné, známé a naše rodáky.

Založení Horních Dubňan a první zprávy o nich

Kdy přesně byly Horní Dubňany na dnešním místě založeny, nevíme. Poloha dnešních Horních Dubňan je dána úpatím Velkého kopce, ležícího ve výšce 352 m n. m. Tento kopec je o 40 m vyšší než střed dnešní obce, rozkládající se na svahu mělké prolákliny, kterou protéká bezejmenný potok ústící do říčky Rokytné.

První písemná zpráva o Horních Dubňanech pochází z roku 1279. Posledního dne měsíce srpna toho toku vydal olomoucký biskup Bruno ze Šauenburku pergamenovou listinu, jež je psána středověkou latinou a pokud jde o typ písma, gotickou kurzívou. Listina má rozměry 21 x 11 cm a její pravost je potvrzena oválnou biskupskou pečetí z včelího vosku o rozměrech 6 x 4 x 0,5 cm, která je k listině připevněna nitěnou šňůrou.

V citované listině se uvádí, že „dědictví a patronátní právo v Dubňanech“ spolu s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích (obec, která stávala u hradu Templštejn a zanikla ve 13. století) patří „navěky spolu s desátky templářskému řádu.

Z latinského výrazu templum pochází i český výraz templáři. Rytířský řád templářů vznikl v roce 1119 na ochranu křesťanských poutníků v Palestině. Na Moravu přišli templáři za českého krále Václava I. v roce 1243. Nad řekou Jihlavou si vybudovali asi v roce 1381 hrad nazvaný Templštejn (dnes zřícenina).

Papežskou bulou (listinou) z roku 1312 byl templářský řád zrušen a jejich majetky byly přiřčeny johanitskému řádu, v případě Horních Dubňan pak komendě johanitského řádu ve Starém Brně. Papež Kliment V. se téhož roku (1312) obrátil na českou šlechtu s výzvou, aby byla nápomocna johanitským hodnostářům v přebírání tohoto dědictví. V Českém království toho bylo obzvláště třeba, neboť za vlády prvního lucemburského krále Jana bylo v zemi dost zmatků.

Ve zmíněné pergamenové listině z roku 1279 je naše obec nazývána DUBIN (dnešní Dubňany bez rozlišení na Horní a Dolní). Nejde o ojedinělý název pro lidská sídla v českém jazykovém teritoriu. V Čechách toto jméno náleží čtyřem lokalitám, na Moravě jde o tři – Dubňany u Hodonína, Horní Dubňany a Dolní Dubňany. Podle Dubňan na Moravě (není uvedeno v kterých) se psaly nejen dvě méně významné šlechtické rodiny, ale také známý šlechtický rod pánů z Deblina se psal v letech 1263 – 1292 i „ de Dubna, podle hradu, který stával u Dolních Dubňan v trati zvané Hradisko. Obyvatelé Dubňan pak byli zváni Dubňané. K rozlišení našich obcí na Horní a Dolní Dubňany došlo až v roce 1417.

Ještě na začátku 20. století byla živá lidová pověst o založení našich obcí. Praví se v ní, že když se v dávné době začal náš kraj osídlovat, stanuli prý na kopečku nad Dolními Dubňany, kde stojí nyní kostel dva bratři. Při pohledu k západu řekl starší mladšímu: „Ty běž a usídli se u vrchního dubu a já zůstanu u dolního dubu.“ Tak měl vzniknout název založených obcí Vrchní Dubňany, jak naše obec nazývala až do roku 1496, a Dolní Dubňany.

Pověst o založení Dubňan byla jistě také jedním z důvodů pro pořízení obecní pečetě v roce 1890 ( i když tato symbolika byla známa i dříve), kde je znázorněn uprostřed pole dub se kříženými sekerami.

Že naše obce mají název od dubu, je nesporné. I kdyby existence hradu Dubno byla zpochybněna, znamená dubno také „vrch posetý duby“ což by nebylo neobvyklé, neboť naše krajina má dodnes rozlehlé dubové lokality.