Přeskočit na fotogalerii z akce

Na dva dny se Strakonický hrad opevní a návštěvníci se přenesou v čase o několik století zpět a začíná hodování, souboje, kejklování a klání aneb středověké Rumpálování. Areál hradu se promění v dobový trh se starými a již dávno zapomenutými řemesly. Středověkou náladu doplňují divadelní, taneční, hudební, šermířská a kejklířská vystoupení. Nezapomíná se ani na děti, pro něž jsou připraveny různé hry, zvířata, dovednosti a soutěže. Tato akce si získala mnoho příznivců a každoročně sem přichází několik tisíc návštěvníků.

Rumpálování – program sobota

hlavní scéna

• 9,30 Otevření hradních bran – scéna před hlavní branou zámku
• 10,00 Zahájení
• 11,00 Lorika – pohádka
• 12,00 Vendetta 13,00 Gloria tance
• 14,00 Balteus – šerm
• 15,00 Ginevra – dobová hudba
• 16,00 Markýz
• 17,00 Gotika
• 18,00 Cvičení hradní hotovosti a přesun na parkur
• 21,00 Módní přehlídka, Klíč, Memento
• 23,00 Ohňostroj

vedlejší scéna

• 10,30 Balteus
• 11,30 Trakař
• 12,30 Gotika
• 13,30 Lancea
• 14,30 Lorika
• 15,30 Trakař
• 16,30 Gloria
• 17,00 Balteus
• 17,30 Trakař
• 17,00 Gloria
• 19,30 Trubadur
• 20,30 Gloria

Parkur

• Od 11,00 do 17,00 ukázky života v táboře
• 18,30 bitba a uzavření

Rumpálování – program neděle

hlavní scéna

• 10,00 Zahájení – cvičení hotovosti
• 11,00 Strašlivá podívaná 12,00
• Balteus
• 12,30 Vendetta/Markýz
• 13,00 Gotika
• 13,30 Nástup hotovosti a přesun an parkur

vedlejší scéna

• 10,30 Lancea
• 12,30 Lorika
• 13,30 Gloria

Parkur

• 11,00 – 13,00 ukázky ze života v táboře
• 14,00 – 16,00 turnaj, výcvik, kapela, bitva

Strakonický hrad

Středověké dějiny hradu jsou spojeny se šlechtickým rodem Bavorů, ti přicházejí do Strakonic kolem r. 1200 (to byli ještě komorníky biskupství Olomouckého). V roce 1235 se však mezi svědky na listině Václava I. již objevuje jméno Bavor ze Strakonic. O tom, že Bavorové patřili mezi významné české šlechtické rody, které se těšily velké přízni samotného krále, svědčí i fakt, že vlastnili a používali tzv. jezdeckou pečeť (tj. pečeť zobrazující jezdce na koni). Bavor I. ze Strakonic byl také komorníkem Království českého a správcem Prácheňského kraje. Hrad založili v první třetině 13. století. Již v roce 1243 daroval Bavor I. a jeho manželka Bolemila část strakonického hradu řádu johanitů.

Tento řád byl založen v roce 1048, v období výprav do Svaté země. Krátce po roce 1243 vystavěli johanité mezi kostelem (tehdy ještě sv. Vojtěcha) a hradním palácem křížovou chodbu s ojedinělými cihlovými žebry a nechali ji vyzdobit nástěnnými malbami (I. třetina 14. stol.). Tyto fresky jsou nejrannějším cyklem nástěnných maleb severně od Alp a znázorňují učitelskou činnost Krista.

Bavor I. umírá kolem roku 1260. Ještě za svého života dostal jako odměnu do znaku zavinutou střelu (dnešní erb Bavorů). Jeho syn Bavor II. začal kolem roku 1260 stavbu nového hradního paláce a věže, dnes zvané Rumpál (35 m vysoká, s břitem). Podobnou věž má také hrad Zvíkov, kde byl Bavor II. v letech 1289-94 královským purkrabím.

O významu rodu svědčí i sňatek Bavora II. s levobočnou dcerou Přemysla Otakara II. Anežkou. V roce 1359 přechází strakonické panství do rukou Bavora IV. z blatenské větve Bavorů. Vůči johanitům nebyl tak štědrý jako jeho předchůdci. Jeho snaha se zaměřila na Strakonice. V listině z roku 1367, v níž město dostává mimo jiné právo vařit pivo a zákupní právo, se o Strakonicích poprvé píše jako o městě.

Po smrti Bavora IV. v roce 1380 přejal správu panství Zdeněk z Rožmitálu, jako poručník nezletilých dětí Bavora IV., Jana a Břeňka. Ti se ujali správy panství o 14 let později. Hospodařili však velmi špatně. V roce 1402 museli celé panství prodat johanitům. V roce 1420 se Strakonice staly hlavním sídlem johanitů v českém království. Ze svého pražského sídla byli nuceni uprchnout před proticírkevním husitským hnutím.

O rozsáhlou přestavbu hradu (renesanční) se zasloužil velkopřevor Jan z Rožmberka. Byl přestavěn hradní kostel, postavena renesanční věž Jelenka a město bylo obehnáno novými hradbami, bylo přistavěno 2. patro hradního paláce. V roce 1618 vypukla třicetiletá válka, která měla dopad i na strakonický hrad. Již v roce 1619 obsadilo hrad vojsko Arnošta z Mansfeldu. O rok později obsadili město císařstí vojáci. K jejich působení ve městě se váže i zpráva o nalezení poškozeného obrazu P. Marie. Tento obraz prý přinesl císařským vítězství v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Originál obrazu v Římě shořel, jedna z jeho kopií je uložena ve Strakonicích v kostele sv. Prokopa.

V roce 1694 bylo velkopřevorství trvale přestěhováno zpět do Prahy. Tím význam Strakonic začal pomalu upadat. Hrad byl opuštěn a začal chátrat. V letech 1714 - 1721 velkopřevor Leopold Dubský z Třebomyslic nechal postavit barokní palác a jeho nástupce, Václav Jáchym Čejka z Olbramovic upravil okolí hradu, u zámku nechal zřídit bažantnici, velkou zahradu s altánem směrem k Bezděkovu. Tím byl stavební vývoj ukončen.

Kostel sv. Prokopa

Nejvýchodnější část bývalé komendy řádu sv. Jana Jeruzalémského tvoří děkanský kostel svatého Prokopa, původně zasvěcený svatému Vojtěchu. Nejstarší fáze jeho výstavby je pozdně románská z první třetiny 13. století. Románský charakter má i 40 metrů vysoká věž postavená kolem roku 1243. Kostel získal dnešní podobu na počátku 14. století, kdy byla dokončena přestavba v raně gotickém slohu. K dalším stavebním úpravám došlo až počátkem 16. století za Jana z Rožmberka, byly osazeny zvony (Jan Křtitel 180 q, Maria 160 q). Vnitřní úprava kostela byla dokončena koncem 18. století. Oltář je z roku 1693 a oltářní obraz, vyobrazení sv. Prokopa, je připisován významnému českému malíři Karlu Škrétovi. Varhany jsou součástí interiéru od roku 1892.

Gotická vež Rumpál

Gotická válcová věž s břitem zvaná Rumpál byla postavena v 70.- 80. letech 13. století za Bavora II. jako věž obranná. Je 35 metrů vysoká a vede na ní 99 schodů. V dávné minulosti sloužila jako mučírna a vězení, do kterého spouštěli vězně zařízením zvaným rumpál. Byla symbolem pevnosti, ale zároveň středověkého práva.Výstup na Rumpál je součástí prohlídkové trasy muzea.

Kapitulní síň a ambity

Bývalá komenda johanitů, maltézských rytířů. Komenda řádu sv. Jana Jeruzalémského vznikla v nejstarší části strakonického hradu během 13. století. Byla vybudována na skalním ostrohu nad soutokem Otavy a Volyňky v ose východ-západ. Její západní část, která oddělovala johanitské panství od majetku Bavorů, tvoří pozdně románská kapitulní síň. Bývala též nazývána kaplí sv. Jiří. Její výstavbu datujeme do první poloviny 13. století. Z původních architektonických prvků je v kapitulní síni zachován cenný portál ve východní zdi z 30. let 13. století a nad vstupem z nádvoří kruhové okno s profilovaným ostěním a bobulovým dekorem. Pozoruhodné jsou též dochované nástěnné malby, které vznikaly v několika fázích mezi lety 1320 až 1480. Dnes je kapitulní síň ve správě Muzea středního Pootaví. Slouží k pořádání různých kulturních akcí, koncertů, výstav, přednášek a vernisáží.

Na východní stěnu kapitulní síně navazuje raně gotický ambit. Byl vestavěn mezi kostel a kapitulní síň v 80. a 90. letech 13. století. Představuje cennou ukázku raně gotického stádia architektonického vývoje strakonického hradu. Svou typickou atmosférou evokuje dobu svého vzniku. Stěny ambitu jsou kryty fragmenty rozsáhlého cyklu gotických nástěnných maleb, kterými byla vyzdobena celá johanitská komenda. Během muzejní sezóny je ambit přístupný z kapitulní síně a je součástí její prohlídky. Nejvýchodnější část bývalé komendy tvoří děkanský kostel svatého Prokopa, původně svatého Vojtěcha.

Nejstarší fáze jeho výstavby je pozdně románská z první poloviny 13. století.

Věž Jelenka

Sál se nachází ve stejnojmenné arkýřové věži, která byla postavena kolem roku 1508 za velkopřevora Jana z Rožmberka. Její výstavba byla součástí rozsáhlé přestavby hradu v renesančním slohu poč. 16. století. Dnes slouží Jelenka pro výstavní účely a komorní kulturní akce.

fotogalerie: