Po stopách templářů

Pověsti, záhady i fakta dávné minulosti opět ožívají! Na území České republiky bylo ukryto celkem 50 schránek v místech spojených s řádem templářských rytířů. Zapoj se do hry Po stopách templářů a postupně odkrývej jejich tajemství.

Podhradní Lhota – Rajnochovice

GPS:N 49°24.592' E 17°49.272'

K Podhradní Lhotě (Rajnochovicím) se ohledně templářů váže pověst, která je zaznamenána v Zálhotském sborníku. V poutním kostele sv. Anny je oltář, kde ve skleněném příkrovu nad tabernáklem jsou vidět ze dřeva vyřezané postavy Ježíše, Panny Marie a sv. Anny, před nimiž klečí rytíř. Byl odedávna považován za templáře. Po roce 1312 zde byli templáři přepadeni a pobiti. Pouze jediný z nich se zachránil útěkem do kostela sv. Anny a jako poustevník u něho žil až do své smrti.

Freundsberk, Klenov

GPS:N 49°25.184' E 18°1.482'

Vrchol kopce Klenova je opředen četnými pověstmi, především o ukrytých pokladech. Zde stával jeden z templářských hradů – Freundsberk („Přátelská hora“). Prokazuje to listina z roku 1308. V ní Benešovic Vok z Kravař přijímá od templářského preceptora pro Čechy a Moravu na 31 let město Vsetín a hrad Freundsberk s tím, že řádu zůstává mj. i polovina z vytěžených či nalezených nerostů. To by mohl být i jeden z důvodů, proč zde hrad stál.

Bruntál

GPS:N 49°59.465' E 17°27.953'

Do souvislosti s templáři dávají Bruntál až novější autoři, např. Jan Bauer v publikaci Záhady českých dějin. V každém případě byl Bruntál důležitým městem s hradem už v době templářů. Po určitou dobu byl i městem královským s horním právem. Na tak důležitých místech nemůžeme přítomnost templářských rytířů vyloučit, i když nemáme přímé důkazy.

Odry

GPS:N 49°39.986' E 17°49.886'

Odry v souvislosti s templáři uvádí na základě lidové tradice městský kronikář František Xaver Zimmermann v kronice města Odry z roku 1830. Templáři podle něj vystavěli zámek (tehdejší hrad) již na začátku 12. století. Pokud zde templáři opravdu hrad vystavěli, tak určitě později, reálnější by byla až polovina 13. století. Dnes tyto dohady však nemůžeme potvrdit, protože písemné prameny o vzniku hradu chybí.

Hradec nad Moravicí

GPS:N 49°51.695' E 17°52.480'

Zmínku o templářích na Hradci u Opavy, jak se dřív město nazývalo, nacházíme v rukopisné knížce „Pamětní kniha obce Lesní Albrechtice“ napsané v roce 1927 místním rodákem Vojtěchem Kunzem. Podle zmínky v ní byli prvními majiteli Hradce u Opavy právě templáři, kteří tam přišli okolo roku 1118. Není známo, jak dlouho Hradec vlastnili, zdá se však, že po nich přešel majetek na panující královský český rod. Bohužel však o zdejším působení templářů nemáme přesné důkazy.

Fulnek

GPS:N 49°42.715' E 17°54.395'

O přítomnosti templářů ve Fulneku mluví pouze pověsti. Podle jedné verze zde templáři osídlili řádový dům už v době křižáckých výprav, podle druhé sem přišli ze Štramberka až po zrušení řádu. Usadili se pod Zámeckým vrchem. Když byli nuceni sídlo opustit, údajně zde ukryli své bohatství. To v roce 1692 nalezl soukeník Knur. Stal se z něho měšťan a když se šťastně uzdravil z nemoci, založil kapli sv. Starosty. Vypadá to jako pohádka, náhle zbohatlý pan Knur byl však skutečnou osobou.

Tovačov

GPS:N 49°27.360' E 17°17.474'

Tovačov se ve spojení s templáři objevuje ve Zprávě o Veveří z 18. století. Hrad i město s územím měli v 13. a na začátku 14. století patřit templářskému řádu a po jeho zrušení přejít na zemská knížata. O správnosti tvrzení ze zprávy však někteří historici pochybují. Otázka zdejšího působení templářů tak zůstává otevřená.

Jistě víme, že v roce 1321 zastavil král Jan Lucemburský městečko a hrad Tovačov, vesnice Věrovany, Oplocany, Výkleky, Hrdibořice, Kralice na Hané a Pivín Jindřichovi ml. z Lipé.

Tepenec

GPS:N 49°42.309' E 17°21.863'

K osídlení kopce Tepenec a jeho okolí došlo už v době kamenné. V roce 1340 koupil markrabě, pozdější císař Karel IV., od olomouckého biskupa kopec Tepenec a rozhodl se na něm postavit hrad jménem Twingenberg k ochraně jívovské stezky. Historie hradu je však velice krátká. Už od roku 1406 byl pustý a postupně chátral. V roce 1976 bylo jeho jádro zlikvidováno komorovým odstřelem lomu a o tři roky později i předhradí. Dnes si už hrad bohužel nemůžeme prohlédnout, a to ani jako skromné zbytky zříceniny.

Plumlov

GPS:N 49°28.015' E 17°0.828'

O Plumlovu jako o někdejším templářském sídle se dozvídáme ze Zprávy z Veveří napsané kolem roku 1739. Rozšířené jsou i lidové pověsti o templářích na Plumlově, kteří mohli po jistou dobu vlastnit hrad nebo majetky v podhradí.

Maletín, Templ

GPS:N 49°48.588' E 16°46.501'

Vypráví se, že ve Starém Maletíně byl původně statek, na němž hospodařili „červení rytíři“, tj. templáři, až do svého vypuzení. Po jejich vyhlazení roku 1312 nabyly statek šlechtičny zvané templářky. Pravděpodobně to byl výchovný ústav pro dcery šlechticů. Tyto bohaté panny však vzbudily závist rytířských sousedů a musely se dát na útěk.

Syndikovat obsah