Po stopách templářů

Pověsti, záhady i fakta dávné minulosti opět ožívají! Na území České republiky bylo ukryto celkem 50 schránek v místech spojených s řádem templářských rytířů. Zapoj se do hry Po stopách templářů a postupně odkrývej jejich tajemství.

Mnich

GPS:N 49°17.783' E 14°58.173'

Mnich (s celým újezdem) uvádí v souvislosti s templáři pouze archivář Teplý v prvním svazku prvního dílu Dějin města Jindřichova Hradce z roku 1927. Informuje nás, že jistý Vítek z Hradce vykázal templářům újezdy: lodhýřovský, deštenský, mnichovský a snad i doběšovský či černovický, tedy území v délce několika mil. Po zániku řádu vznikly spory o pozůstalé jmění templářů. Možné templářské vlastnictví uvedených újezdů nemůžeme vyloučit, zůstane to však jenom předpokladem.

Velká Bíteš

GPS:N 49°17.763' E 16°13.680'

Velká Bíteš se ve středověku nazývala Jindřichova. V souvislosti s templáři ji v 18. století zmiňuje historik Steinbach z Kranichštejna, uznávaný i Královskou českou společností nauk. Ve svém díle upozorňuje na komturii templářského řádu, ze které se zachovaly jenom rozpadlý kostel a zbytky zdiva. Z pozůstatků byl později vystavěn kostel sv. Jana Křtitele. Novější historici však poukazují na nedostatek důkazů o pobytu templářů ve Velké Bíteši. --- Velká Bíteš se v historických pramenech poprvé objevuje v roce 1240.

Telč

GPS:N 49°11.207' E 15°27.118'

V Telči mají pověsti o templářích velice silnou tradici. Říká se, že koncem 13. století založili vnitřní město, započali se stavbou hradeb, u Malé brány postavili hrad (tvrz), u horní brány mohutnou strážnou věž. Ta skutečně nese znaky templářských stavitelských dovedností. Templářům se dále připisuje i stavba kostelíku sv. Ducha, špitálu a malého hřbitova poblíž. Faktem je, že záznamy o templářích v Telči existují už ve staré městské kronice (počínaje rokem 1359) a v urbáři z roku 1650, což má jistou výpovědnou hodnotu.

Dukovany

GPS:N 49°4.476' E 16°9.115'

Dukovany, někde zmiňovány i jako Tokovany, patří k těm obcím, kde bylo působení templářů listinně potvrzeno. V listině z 31. 8. 1279 potvrzuje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka, že řádu templářů v Jamolicích náleží vesnice Horní Dubňany a podací tamního kostela s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích. Další zmínka se nachází v listině z 26. 8.

Litice nad Orlicí

GPS:N 50°5.159' E 16°21.029'

Na hradu v Liticích se zachovala pozoruhodná hmotná památka – do kamene vytesané výjevy tří mužů vedle velké vstupní brány. Podle zakladatele české archeologie Karla Josefa rytíře z Bienenberka a německého historika z 19. století Hammera je první socha sedícího kameníka, který otesává nakloněný sloup, pozůstatkem templářské kamenické tradice. V této oblasti nemůžeme působení templářů vyloučit, i když nemáme přímé důkazy.

Kunětická Hora

GPS:N 50°4.309' E 15°49.625'

O přítomnosti templářů na Kunětické Hoře mluví mnoho historiků: první Václav Hájek z Libočan v Dodatku ke Kronice české (1541), po něm dějepisci ze 17. století Jiří Kruger a Tomáš Pešina z Čechorodu a další.

Starý Cimburk

GPS:N 49°42.513' E 16°44.040'

Ve Zprávě o Veveří z roku 1739 se dozvídáme o jistém Bedřichu z Cimburka, bývalém templářském rytíři, který krátce po zrušení řádu v roce 1312 přestoupil k příbuznému řádu mečových rytířů z Livonska. Uvedený řád totiž obdržel, stejně jako templáři, své regule od svatého Bernarda a okolo r. 1239 byl spojen s řádem německých rytířů. Livonští rytíři měli ve znaku dva rudé zkřížené meče na bílém poli.

Klášterec nad Orlicí

GPS:N 50°6.609' E 16°33.146'

Obec má jméno po klášteru cyriaků (též křižovníků s červeným srdcem). Cyriacký klášter Orlík (Orlitz, jak se původně Klášterec jmenoval) se připomíná v roce 1279. Podle pověsti byl však klášter původně založen templáři. Není proto vyloučeno, že zde tyto dva duchovní řády působili současně. Cyriáci byli totiž úzce spjati s templáři a ve středověku bylo soužití duchovních řádů velice běžné.

Staré Hrady

GPS:N 50°23.104' E 15°13.236'

Traduje se, že templáři měli svoje sídlo i na tvrzi Stará. Z výprav do východních zemí si dle pověsti přivezli obrovské valouny zlata, které měli otevírat bránu do časoprostoru. Ty zde nechali zakopat a kopáče zaživa zazdili, aby nedošlo k vyzrazení úkrytu. Když chtěli templáři později poklad přemístit, skončili strašlivou smrtí, prchajíce před přízraky zemřelých. A tak skončí každý, kdo by se chtěl pokladu zmocnit.

Velešov, Tempelberg

GPS:N 50°4.759' E 16°17.754'

Templářskou tradici na Velešově naznačuje název dnes už jen nepatrných zbytků hradu Tempelberg. Dle pověsti ukryli templáři právě na toto místo bájný „potštejnský“ poklad. Lidové povídání sem v 18. století přivedlo dokonce hraběte Chamaré, který kvůli údajnému pokladu převrátil vzhůru nohama i blízké potštejnské panství.

Syndikovat obsah