Po stopách templářů

Pověsti, záhady i fakta dávné minulosti opět ožívají! Na území České republiky bylo ukryto celkem 50 schránek v místech spojených s řádem templářských rytířů. Zapoj se do hry Po stopách templářů a postupně odkrývej jejich tajemství.

Chvalkovice

GPS:N 50°24.871' E 15°58.436'

Templáři mohli ve Chvalkovicích obývat zdejší zámek (v té době jenom tvrz), což uvádějí mnozí historici, např. Karel Josef rytíř z Bienenberka, Joseph William Graf, Josef Edmund Horký a další. Poblíž zámku stojí kostel sv. Jiljí, který byl vystaven Berkem z Dubé. Je nutno připomenout, že celý rod pánů z Dubé patřil mezi přívržence templářů.

Dvůr Králové nad Labem

GPS:N 50°25.907' E 15°48.842'

O přítomnosti templářů ve Dvoře Králové se dozvídáme ze spisu Dějeprava královského věnného města Dvora Králové nad Labem ze začátku 19. století. Templářský klášter prý stál vlevo od „šindelářské brány“. Spis dále zmiňuje, že se na jeho místě našel čtyřhran z kostela, na kterém byla vytesána postava templářského rytíře. Ten však byl časem zabílený a dnes už bychom památku jen těžko hledali. Templáři podle všeho mohli sídlit i přímo na hradě, který v té době ještě stál.

Blatná

GPS:N 49°25.596' E 13°52.299'

Dle spisu „Pamětihodné věci o městě Blatné“ z 18. století stávala na zámeckém nádvoří templářská kaple. Dále se dozvídáme o velkém nástěnném obrazu v hodovní síni, se kterým je spjata pověst o pokladu. Podle vyprávění představovala malba ponurou skalnatou krajinu, v jejímž lesnatém popředí kráčelo do svých plášťů s červeným křížem zahalených několik templářských rytířů. Před nimi kráčel mouřenín, obličejem k nim obrácený, jako by jim něco sděloval.

Písek

GPS:N 49°19.207' E 14°9.412'

Templáři v Písku s největší pravděpodobností působili, což dokládá Hájek z Libočan v Dodatku ke Kronice české a další historici, např. Beckovský, Pelcl a Millauer. Spíše než hrad, mohli templáři vlastnit majetky ve městě, třeba i komendu či klášter. Dostatečným důkazem by mohl být zlatý templářský kalich s křížem, údajně nalezený v 19. století v hradní kapli a umístěný v Národním muzeu v Praze. Informace o nálezu se nachází například v článku profesora Miltnera v časopise Památky z roku 1836.

Nové Hrady

GPS:N 48°47.306' E 14°46.444'

K Novým Hradům se váže pověst o templáři Jiljím, který dle vyprávění uprchl z Francie po zrušení řádu a usadil se pod hradem v lesích při řece Stropnici. Pověst by mohla být i určitou dávnou „vzpomínkou“ na existenci templářského kláštera...

Voděrádky – Říčany

GPS:N 49°58.665' E 14°38.289'

Voděrádky (dříve Voděrady) nejsou v listinách doloženy jako templářské, přesto však prokazatelně patřily k uhříněveskému panství johanitů, kteří majetky „zdědili“ přímo po templářích.

V roce 1436 postoupil císař a český král Zikmund Lucemburský dřívější johanitskou tvrz v Uhříněvsi s poplužním dvorem a vesnicemi Kolovraty, Lipany, Přestavlky, Tehovičky, Voděrady a Zdebrady podkomořímu Janovi z Kunvaldu. Jeho synové prodali tuto zástavu obci Starého Města pražského.

Stodůlky – Praha

GPS:N 50°2.747' E 14°17.525'

Stodůlky jsou s templáři spjaty zcela nepochybně. Svědčí o tom listina z roku 1292, kdy Marie z Hardeku, vdova po Oldřichovi z Hradce, společně se synem Oldřichem předali patronátní právo nad kostelem ve Stodůlkách (Stodolok) templářům v Uhříněvsi spolu s desátky ze dvora a třemi zemědělskými pozemky tzv. poplužími. Oldřich II. z Hradce tuto donaci připomíná též ve své závěti z roce 1294. V historických pramenech se uvádí i tvrz, která patrně zanikla v období husitských válek.

Uhříněves

GPS:N 50°1.270' E 14°36.545'

Uhříněves je jednou z významných a nesporných českých templářských center, o čemž přímo svědčí dobové listiny z roků 1292 a 1295. Podle všeho přináležely k uhříněveskému panství i okolní vsi: Kolovraty, Lipany, Přestavlky, Tehovičky, Voděrady a Zděbrady. Templářská komenda pravděpodobně stála v lokalitě u kostela sv. Vavřince. Statek byl mnohokrát přestavován a tak dnes svědčí o pobytu templářů jen nepatrné nálezy, např. sklepní klenby pod bývalou farou.

Český Šternberk

GPS:N 49°48.391' E 14°55.552'

Hrad Český Šternberk označuje za templářský uznávaný dějepisec ze 17. století Tomáš Pešina z Čechorodu ve svém díle Mars Moravicus, což jsou válečné dějiny Moravy do roku 1526. Pokud zde templáři působili, tak pravděpodobně jako hosté pána. Ve středověku byla přítomnost templářů na předních šlechtických hradech módní. Přímo ve vlastnictví pak templáři mohli mít např. kostel či kapli v okolí.

Křivoklát

GPS:N 50°2.535' E 13°53.148'

Křivoklát byl ve středověku prokazatelně královským hradem, templářům nikdy nepatřil. V odborné literatuře (Kronika česká ze 16. století od Václava Hájka z Libočan či Předchůdce Moravopisu ze 17. století od Tomáše Pešiny z Čechorodu) přesto bývá s templáři často spojován. Vysvětlení jsou různá.

Syndikovat obsah