Po stopách templářů

Pověsti, záhady i fakta dávné minulosti opět ožívají! Na území České republiky bylo ukryto celkem 50 schránek v místech spojených s řádem templářských rytířů. Zapoj se do hry Po stopách templářů a postupně odkrývej jejich tajemství.

Cheb

GPS:N 50°4.944' E 12°21.862'

Ve 13. století prokazatelně v Chebu působili němečtí rytíři, křižovníci s červenou hvězdou, dominikáni, minorité. V takovém významném a bohatém centru (císařské falci), jakým Cheb byl, nemůžeme vyloučit ani působení templářů. Navíc ve středověku bylo soužití více duchovních řádů běžné. Dle pověsti obývali templáři Václavský hrad na druhé straně řeky Ohře.

Rochlice – Liberec

GPS:N 50°45.388' E 15°4.453'

Podle místní pověsti měl kdysi v místech dnešní Kociánovy ulice stát templářský klášter. V době po likvidaci řádu se prý u kláštera začaly objevovat přízraky bledých mužů v černém šatě s rudými kříži. Na ochranu proti „přízrakům mrtvých templářů“ vystavěli místní obyvatelé kříž na sloupovém podstavci (v Kociánově ulici) a poblíž i kapličku (v Hodkovické ulici). Od té doby tam už templáři nestraší.

Lemberk

GPS:N 50°46.653' E 14°47.273'

Předchůdcem dnešního zámku Lemberk byl středověký hrad Löwenberg, založený ve  40. letech 13. století Havlem z rodu Markvarticů. O Lemberku se jako o templářském sídle dozvídáme z Dodatku ke Kronice české ze 16. století. Víme, že přední české rody si považovaly za čest mít templáře na svém panství. Je tedy jen velmi málo pravděpodobné, že by tak významný rod, jakým byli Markvartici (ovládající severní Čechy), templáře nepozval. Templářské sídlo – klášter s hospodářstvím – lze předpokládat především v podhradí, např.

Krásné Březno

GPS:N 50°39.903' E 14°5.441'

Na místě dnešního zámku stával v minulosti panský dvůr s tvrzí. Vlastnictví tvrze připisuje templářům historik z 18. století Jan Schaller. V díle dalšího historika Josefa Edmunda Horkého nacházíme také zmínku o starém farním kostele v okolí tvrze, na kterém bylo možné spatřit známky kdysi přistavěných cel či světnic. „Cely“ u farního kostela napovídají spíše formě kláštera. Jednotlivé stopy vedou k templářům, nemůžeme to však s jistotou potvrdit.

Kostomlaty pod Milešovkou

GPS:N 50°33.297' E 13°52.633'

Z pověstí o hradu Kostomlaty, též označovaném jako hrad Sukoslav, se dozvídáme o zdejším působení templářského řádu. V této souvislosti se o Kostomlatech zmiňují zejména historici František Martin Pelcl a Maximilian Millauer.

Vodochody

GPS:N 50°21.810' E 14°15.603'

Vodochody (dnes Straškov-Vodochody) jsou s templáři spjaty zcela nepochybně. Svědčí o tom dvě listiny z roku 1294 a 1295 nyní uložené v Archivu Pražského hradu. Šlo o prodej řádového domu pražskému biskupovi Dobešovi z Bechyně. Obchod učinil templářský mistr Ekko, komtur v Čejkovicích a Uhříněvsi, s bratřími domu od sv. Vavřince v Praze. V první listině schvaluje prodej král Václav II., ve druhé velkopreceptor templářů v Němcích, Slezsku, Čechách a na Moravě Bertram z Ezbeku.

Chřibská

GPS:N 50°51.800' E 14°28.951'

Výhodná poloha krajiny pod Lužickými horami v blízkosti obchodních stezek, možnost levné dopravy zboží po Labi, ale hlavně hluboké lesy s bohatými zásobami kvalitního bukového dřeva, to jsou opravdu příhodné podmínky pro sklárnu. A dobří hospodáři toho náležitě využili! Jen považte, že dnešní sklářská huť v místní části Horní Chřibská byla založena v roce 1414 a drží úctyhodný rekord – je nejstarší továrnou s nepřetržitým provozem v Evropě!

Zelená Hora

GPS:N 49°29.626' E 13°35.124'

V Ilustrované kronice Čech z poloviny 19. století se dočteme, že byl kolem roku 1822 na zámku Zelená Hora nalezen templářský rukopis v provensálštině. Nic víc se však o tajemném rukopisu dále nedozvídáme. Templáři na zámku mohli sídlit, jak praví i lidová pověst, v jejich době to však mohla být ještě jenom dřevěná tvrz, či hrad.

 

Švihov

GPS:N 49°28.834' E 13°17.144'

Templáři ze zásady nikdy nevystupovali na veřejnosti, nemíchali se do záležitostí zemských, než je vyhynutí Přemyslovců, kterým vždy byli věrni, povolalo na veřejné jeviště. V této neklidné době vtrhl do Českého království zeměchtivý Albrecht, a jelikož mezi českými pány panovala nesvornost, žádný se mu nestavěl na odpor. Albrecht se dostal až do Prahy, kde svého syna Rudolfa násilně korunoval na českého krále. Templáři se postavili císaři Albrechtovi a jeho synovi Rudolfovi Habsburskému (Rudolfovi I. Kaši).

Rabštejn nad Střelou

GPS:N 50°2.502' E 13°17.193'

Z knihy Topografie Čech z 18. století od historika Jaroslava Schallera se dozvídáme, že na místě dnešního Rabštejna nad Střelou stála kdysi vesnice s dřevěným, či částečně kamenným hradem a podle všeho je vlastnili templáři. Dokonce zde mohli mít i komendu či klášter.

Syndikovat obsah