Kde chybí dostatek přesných informací, objeví se hromady spekulací. Podobné je to i s osudy bratra Ekka, nejdříve komtura, posléze představeného celé jedné provincie, jakkoliv malé ve srovnání s rozsahem majetku templářů ve Francii či jinde, který otiskl nesmazatelnou stopu v dějinách českých zemí. Nenadále se zjevil, aby pak zase zmizel jako jezdec z neznáma.

Ve středověku vzniklo v evropských zemích několik rytířských řádů, jejichž posláním byl boj proti pohanům a šíření křesťanské víry. Některé jsou činné dodnes, i když jejich náplň už v průběhu staletí doznala jistých změn, jiné zanikly, a to zejména v důsledku závisti a nepřízně panovníků.

Rozhovor s Mgr. Lukášem Lukášem, obchodním a marketingovým ředitelem Templářských sklepů Čejkovice

Templáři přišli do Čech a na Moravu až někdy ve třicátých letech 13. století, nejčastěji se udává rok 1232. Měli více jak 60-ti leté zpoždění za johanity a 30-ti leté za německými rytíři. Ti si zatím s podporou panovníků i domácí šlechty vybudovali rozsáhlé državy, každý měli kolem dvacítky komend a velké množství vsí k nim náležející. O těchto majetcích se dozvídáme především ze zachovalých písemností pojednávajících o změnách majetku, sporech, nebo panovnických privilegií. Dalším zdrojem informací jsou zmínky v kronikách a pak samozřejmě i stavby a archeologické nálezy. Po zrušení templářského řádu byl jejich majetek převeden na johanity, kteří si jej podrželi, nebo odprodali dalším osobám nebo institucím. Templáři si stačili během asi 80 let působení v našich zemích vybudovat 4 komendy – svá sídla (Uhřiněves, Jamolice, Templštejn, Čejkovice).

Do českých zemí přišel řád templářů velmi pozdě, teprve někdy na počátku 30. let 13. století. Díky tomu se stihl uchytit pouze v Praze a jejím nejbližším okolí a na jižní Moravě, kde se vytvořilo v Čejkovicích centrum tohoto řádu u nás.