Rytířské řády v českých zemích

Do českých zemí přišel řád templářů velmi pozdě, teprve někdy na počátku 30. let 13. století. Díky tomu se stihl uchytit pouze v Praze a jejím nejbližším okolí a na jižní Moravě, kde se vytvořilo v Čejkovicích centrum tohoto řádu u nás.Po zrušení řádu roku 1312 přešly templářské majetky na řád johanitů nebo se v důsledku předchozí zástavy dostaly do šlechtické držby. Nejednalo se ostatně o nikterak rozsáhlou majetkovou držbu. Příchod templářů do českých zemí byl ve srovnání s dalšími dvěma rytířskými řády poměrně pozdní. Informuje nás o něm text Druhého pokračování Kosmova, který příchod řádu templářů řadí někam do počátku 30. let 13. století. Rozdíl v majetkovém vybavení řádů byl nesporně důsledkem skutečnosti, že řády johanitů a německých rytířů byly do země uvedeny díky přízni panovnické rodiny. S johanity se český král Vladislav I. (1158–1174) seznámil během své účasti na druhé křížové výpravě a uvedl je roku 1169 do Prahy.

Příchod německých rytířů je spojen s bratrskou dvojicí českého krále Přemysla Otakara I. (1197–1230) a moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1197–1228). Souvisí pak zřejmě s jejich sympatiemi ke štaufské straně, u níž tento řád požíval mimořádné obliby. U templářů si podporou panovnické rodiny jisti nejsme, vlastně nedokážeme říci, kdo řád do země přivedl. Vrchním představeným českých templářů byl preceptor pro Německo a slovanské země (Slavii).

Majetky templářů v Čechách a na Moravě

Jako první nejspíše templáři získali řádový dům sv. Vavřince, který nejspíše sloužil pouze jako zázemí pro příslušníky řádu při návštěvách Prahy. Roku 1292 je zmiňována komenda v nedaleké Uhříněvsi, již roku 1279 víme také o moravské komendě v Jamolicích na rozhraní Znojemska a Brněnska.

Jamoličtí templáři pak v letech 1281–1298 vybudovali nad řekou Jihlavou rovněž hrad Templštejn. Centrum řádových statků se postupně vyvinulo v dalším řádovém domu – jihomoravských Čejkovicích. Ty templáři drželi nejpozději od 40. let 13. století. Čejkovický konvent spravoval i řádové majetky v Rakousku ve Vídni, Rauchenwartu, Schwechatu a Fischamentu. V roce 1297 získal řádový představený pro Čechy, Moravu a Rakousko sídlící v Čejkovicích bratr Ekko od význačného moravského šlechtice Protivy z Doubravice rozsáhlé území v horách na Valašsku s centrem ve Vsetíně.

Když začalo zatýkání templářů ve Francii, Ekko pronajal toto území na 31 let mocnému pánu Voku z Kravař. Po zrušení řádu zůstaly tyto majetky v držení rodu. Následně Ekko roku 1309 ještě prodal Janu a Otovi z Haslova rakouské řádové majetky v Rauchenwartu, Schwechatu a Fischamentu. Ekko působící nepochybně v prostředí českého královského dvora a bezpochyby i vévodského dvora ve Vídni ve stejné době ještě neúspěšně zasáhl ve prospěch rakouské kandidatury na český trůn a poté zmizel neznámo kam. Zbylé majetky řádu pak podle rozhodnutí papeže převzalo české převorství řádu johanitů.

Další osudy templářských majetků

Papež Klement V. své rozhodnutí ohledně templářů a jejich majetku oznámil do Čech bulou z Libourne dne 16. května 1312. Okolnosti a průběh převodu templářského majetku do rukou johanitů nám však nejsou přesně známy. V Čechách a v Polsku byl již roku 1308 pověřen vyšetřováním řádu templářů pražský biskup Jan IV. z Dražic, který se zúčastnil i koncilu ve Vienne a byl nepochybně dobře seznámen s okolnostmi procesu.

K převzetí templářských majetků došlo nesporně v Čechách. Johanitskou držbu pražského domu u sv. Vavřince johanity dokládá jeho prodej řádu dominikánek 9. června 1313. Komenda v Uhříněvsi pak zůstala v držení johanitů po celé 14. století a byla císařem Zikmundem zastavena v době husitských válek, po nichž ji řád na císaři vymáhal zpět.

Na Moravě si však johanité neponechali pravděpodobně žádný templářský majetek.

Hrad Templštejn držel již roku 1318 kutnohorský těžař Bertold Pirkner, který patřil v letech 1306–1310 mezi přívržence Habsburků a na sklonku roku 1317 jej nacházíme po boku Jindřicha z Lipé při dohodách s rakouským vévodou a pretendentem českého trůnu Friedrichem Habsburským proti králi Janovi Lucemburskému.

V inkriminované polovině roku 1312, kdy se o templářském majetku rozhodovalo, panovala mezi Friedrichem Habsburským a Janem Lucemburským shoda, stvrzená smlouvou v Rajhradě někdy po 20. červnu 1311. Někdy v druhé polovině roku 1312 tak byly templářské majetky použity k politickým dohodám ve prospěch Jana Lucemburského.

Doplňkové informace

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.