Templáři v Čechách a na Moravě

Templáři přišli do Čech a na Moravu až někdy ve třicátých letech 13. století, nejčastěji se udává rok 1232. Měli více jak 60-ti leté zpoždění za johanity a 30-ti leté za německými rytíři. Ti si zatím s podporou panovníků i domácí šlechty vybudovali rozsáhlé državy, každý měli kolem dvacítky komend a velké množství vsí k nim náležející. O těchto majetcích se dozvídáme především ze zachovalých písemností pojednávajících o změnách majetku, sporech, nebo panovnických privilegií. Dalším zdrojem informací jsou zmínky v kronikách a pak samozřejmě i stavby a archeologické nálezy. Po zrušení templářského řádu byl jejich majetek převeden na johanity, kteří si jej podrželi, nebo odprodali dalším osobám nebo institucím. Templáři si stačili během asi 80 let působení v našich zemích vybudovat 4 komendy – svá sídla (Uhřiněves, Jamolice, Templštejn, Čejkovice).

Praha, Staré město

Templářští rytíři zde vlastnili kostel sv. Vavřince a okolní domy. Tyto nemovitosti sloužily jako zázemí při pobytu výše postavených členů řádu u královského dvora. Po jejich převedení na johanity byl tento majetek roku 1313 odprodán dominikánkám od sv. Anny pod Petřínem. Ty komendu a kostel následně nechaly přestavět na svůj klášter. Za všechny nemovitosti zde zaplatily 130 hřiven grošů, což byla relativně nízká částka.

Uhřiněves

Dnes je Uhřiněves součástí Prahy, dříve však byla samostatnou obcí a sídlem komendy templářů. Její podobu ani to, kdy se zde templáři usadili, neznáme. Templářskou tradici připomíná městský znak – na jedné z věží na znaku je umístěn červený templářský kříž. K majetku místních templářů ještě s největší pravděpodobností náležely další vesnice: Kolovraty, Krabošice, Lipany, Přestavlky, Tehovice Voděrady a Zděbraty; dále pak patronátní právo nad kostelem ve Stodůlkách s desátkem z tamního dvora o třech poplužích. Toto nám dosvědčují 2 darovací listiny dochované z let 1292, resp. 1294. Tato práva přenechala templářům hraběnka Marie z Hardeggu, resp. její syn Oldřich z Hradce. Po zrušení řádu připadl tento majetek johanitům.

Templáři na Moravě

Na Moravě je situace známá o něco lépe než v Čechách. První nepřímé zmínky jsou z let 1241 a 1244. V prvním případě se události váží ke vpádu Tatarů do Slezska (bitva u Lehnice) a jejich následném tažení přes Moravu do Uher. Ponce d´Albon, preceptor řádu ve Francii píše o tomto vpádu dopis králi Ludvíku IX. a zprostředkovává zde informace svých bratří. Ti popisovali templářskou účast v bitvě i škody napáchané na řádových majetcích ve Slezsku a na Moravě. Z geografického hlediska se tato událost mohla týkat pouze Čejkovic.

Druhým nepřímým důkazem o působení templářů na Moravě je zmínka o Fridrichovi, komturu na Moravě (commendator domus militiae Templi per Moraviam), jakožto svědku, v listině rakouského vévody Fridricha Bojovného.

Další konkrétní zmínky jsou v listinách z roku 1242, kdy daroval Bohuslav z Bukova templářskému řádu se sídlem v Jamolicích osadu Olší u Doubravníka z vděčnosti, že mu templář Kuno v bitvě s Tatary zachránil život; a z r. 1243, kdy Štěpán - rytíř na Pernštejna od Jamolických templářů koupil 5 lánů půdy a daroval jej Doubravnickým jeptiškám.

Jamolice

V Jamolicích, na rozhraní Znojemska a Brněnska, se nacházela další templářská komenda. Její počátky jsou opět nejasné, protože nejstarší dochovaná listina vztahující se k této lokalitě je až z roku 1279. V této listině olomoucký biskup Bruno zmiňuje, že patronátní právo v kostele v Horních Dubňanech s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích náleží templářům. Toto pak potvrdili i další olomoučtí biskupové. K těmto kostelům patřily i další polnosti, templáři získávali i tzv. menší desátek v podobě jehňat, kuřat, selat, hus, sýrů apod. Postupně templáři ještě rozšířili své majetky o vinohrady v Petrovicích, ves Popice a jiné. Část nakoupili, část  získali z darů, které přinesly osoby vstupující do řádu.

Z listiny vydané v roce 1298 ve Znojmě už vyplývá, že jamoličtí bratři se přestěhovali na nově vybudovaný hrad Templštejn (Templštýn), ležící nedaleko Jamolic, na skalním hřebenu nad řekou Jihlavou.

Po templářích připadl hrad Templštejn i statky k němu příslušející Bertholdovi Pirknerovi z Pirkenštejna, jenž byl jeden z 38 českých a moravských pánů, kteří uzavřeli s římským králem Bedřichem Rakouským spolek proti českému králi Janovi. Po Pirknerovi hrad dědili jeho synové Václav a Oldřich, kteří jej prodali v roce 1349 Přibíkovi se Šelenberka. Synové Přibíka - Jan a Drslav hrad pak postoupili v roce 1379 nejvyššímu českému maršálkovi panu Jindřichu z Lipé, jenž všechno jmění sloučil s Krumlovem. Že hrad Templštejn byl v dobrém stavu a obydlen vyplývá z té skutečnosti, že v roce 1439 řešil určité majetkové spory purkrabí Templštejna rytíř Václav z Tulešic. Je dochováno, že hrad byl obydlen ještě v roce 1448.

Čejkovice

Komenda v Čejkovicích u Hodonína byla nejdůležitější z majetků templářů v našich zemích. Ve stavební hmotě současného zámku je zachováno torzo původní čtyřpodlažní raně gotické věže a dalšího zdiva templářské tvrze. Tu začali templáři budovat nejspíše ve 40. letech 13. století. Ze stejného období pochází i listina břeclavského údělného knížete Oldřicha, který věnoval templářům v Čejkovicích (Templariis residentibus in Schekwiz) čtyři usedlosti v Rakvicích. Další dochované listiny se týkají sporů o patronátní práva u kostelů v sousedních vsích a o desátky z nich plynoucí. Postupem času získávají templáři pod správu vsi Vrbice, Schonstrass aj.

S působením v Čejkovicích je neodvratně spojena osoba bratra Ekka, který byl nejdříve komturem, posléze správcem celé provincie. Postupně vytvořil z Čejkovic reprezentativní centrum templářských majetků v celém Českém království a v rakouském vévodství. Ekko získával další majetky na Vsetínsku, kde zřejmě zamýšlel vybudovat pátou řádovou komendu a podporoval tak kolonizaci podhorských oblastí, která v té době probíhala. Současně ho jeho politické a ekonomické zájmy, resp. zájmy řádu vedly do Vídně a jejího okolí, kde templáři také získaly nějaké majetky do vlastního držení (ve Vídni, ve vsích Rauchenwart, Schwechat nebo Fischament). S bratrem Ekkem je spojena závěrečná etapa rozvoje hospodaření templářského řádu v českých zemích. Po převzetí majetku johanity se Čejkovice vzápětí dostávají do držení jednoho z nejmocnějších mužů v království – Jindřicha z Lipé a snad i díky němu zůstaly až do současnosti jedinou dochovanou templářskou památkou v našich zemích.

Doplňkové informace

významné nálezy písemností o templářích na Moravě..v 11. století

Vážení, jsem představitel - suverén řádu Moravských templářů, který byl založen mnohem dřív, než název templáři vznikl. Původně to byli equtess, strážci Jantarové stezky, jejíž sídlo i jejich pokladnice byla v Přerově, Je o tom zmínka i o tamní římské celnici. Chcete-li vědět víc, napište mi. S úctou a zájmem o naše znovuspojení. F.J.Č, hejtman přerovského hradu 

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.