Tradice templářského vína

Rozhovor s Mgr. Lukášem Lukášem, obchodním a marketingovým ředitelem Templářských sklepů Čejkovice

Templářské sklepy v Čejkovicích mají velkou zásluhu na zakoupení vzácné knihy Processus contra templarios, kterou se rozhodly otevřít pro studium odborníkům a přihlásily se tak veřejně k odkazu templářských rytířů na našem území. Sklepy, v nichž skladují své nemalé zásoby vína, byly součástí čejkovické templářské komendy. Templářští rytíři ostatně přinesly z francouzské vinařské oblasti cenné znalosti z tohoto oboru, takže velká část naší vinařské tradice je v našich zemích právě jejich zásluhou. Zeptali jsme se Mgr. Lukáše z Templářských sklepů, jak cítí návaznost na tradici templářského řádu, podle nějž je dnešní vinařství pojmenováno.

Co všechno zůstalo v Čejkovicích z původní templářské tvrze?

První písemná zmínka o templářích v Čejkovicích je z roku 1248. Postavili zde tvrz, z níž se zachovala čtyřhranná věž. Z tvrze pak vybudovali sklepení. V některých místech našich sklepů není úplně jasné, jestli je vybudovali už templáři nebo později jezuité, ale víme, že za jezuitů minimálně proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V nejstarších chodbách se dělal průzkum zdiva a potvrdilo se, že opravdu pochází ze 13. století, tedy od templářů. Řád měl své kameníky a stavitele, které sem přivezl z Itálie, aby využil jejich umění a znalostí.

Jedna z chodeb vede až do čejkovického zámku, kam se dá odtud bez problémů projít, v této chodbě jsou však uložena archivní vína, proto v ní neprovádíme prohlídky a degustace.

Jak dlouho zde templáři působili a kolik jich tady vlastně bylo?

Působili zde přibližně 70 let. Na tvrzi mohlo být okolo 50 lidí, z toho 5 - 10 rytířů. Podobné to mohlo být i na ostatních komendách.

Templáři tady působili do roku 1312. Nejznámějším z nich byl komtur Ekko, jehož osobní pečetě se zachovaly na několika listinách. Byl to zřejmě německy mluvící rytíř a jeho jméno je zkrácenou podobou německého Ekhardt. Působil i v pražské templářské komendě a pohyboval se u královského dvora. Templáři půjčovali králům peníze a měli nemalý vliv na politiku. Je možné, že stáli i za příchodem Lucemburků na český královský trůn, ale Jiří Mitáček z Moravského zemského muzea namítal, že horovali za Habsburky. Ale je možné, že v tomto případě ani templáři nebyli jednotní. Někteří pocházeli z francouzsky mluvících zemí a ti mohli stranit Lucemburkům, naopak ti z německy mluvících zemí Habsburkům.

Hlavní sídlo komtura Ekka bylo tady v Čejkovicích?

Je uváděný zpočátku jako komtur pouze pro Čejkovice, ale z pramenů je vidět, jak postupně rostl jeho význam. Stal se komturem pro Čechy, Moravu a Slezsko.

Ví se něco o kontaktech komtura Ekka či jiných templářů na našem území s hlavním centrem v Jeruzalémě či v Paříži, případně přímo s velmistrem?

Podle jedné legendy tudy velmistr Jacques de Molay dokonce přímo projížděl. To souvisí s legendou o pokladu obsahujícím 12 stříbrných soch apoštolů. Ty měly původně pocházet z kořisti Břetislava I. získané při tažení do Polska (1039) a údajně měly být uložené v klášteře Porta Coeli (Brána Nebes) v Tišnově. Od tamní abatyše je měli podvodně vylákat templáři a převézt na svůj hrad Veveří po zavraždění posledního přemyslovského krále Václava III. Tato legenda ovšem pochází z 18. století a zprávy to rozhodně nejsou podložené. Kromě toho hrad Veveří templářům nikdy nepatřil.

Jinak zprávy o komturu Ekkovi jsou zde až poté, co už křižáci ztratili Akkon a templáři se museli stáhnout z předního východu.

Připomínáte si templáře ve vinařském družstvu ještě dnes?

Určitě mnoha způsoby. Družstvo bylo založeno v roce 1936 a od té doby se každých deset let dělá památeční sud. Ten poslední z roku 2006 obsahuje několik templářských symbolů.

Kromě toho, že jsme si dali templáře do názvu našeho družstva, používáme také jejich symboly na etiketách vína – ať už je to templářský kříž nebo pečeť se dvěma rytíři sedícími na jednom koni, což mělo značit příkladnou chudobu templářů.

Naše sklepy jsou dlouhé 650 metrů, v dřevěných sudech je asi půl milionu litrů vína, dalších 6 milionů je v nadzemních budovách. Chodí sem hodně turistů, které původní templářské sklepy zajímají. Pro ně zde máme připravenou prohlídkovou trasu. Je tu i vinárna U templářských rytířů pro veřejnost, zbudovaná v roce 1941.

Co je pravdy na tom, že templáři k nám přinesli znalost pěstování vína?

To samozřejmě pravda není. Pěstování hroznů a výroba vína už zde byla známá – podle vykopávek na Pálavě ostatně už od 2. či 3. století n. l. z doby císaře Marka Aurelia. Ale můžeme říct, že templáři tady hodně rozšířili znalost o výrobě vína. Je pravda, že hodně obchodovali s různými komoditami a víno mezi nimi hrálo významnou roli.

Jak jste se dostali ke zmíněné knize Processus contra templarios, která vyšla jen v limitované edici?

Kniha vychází z nálezů ve Vatikánských muzeích. Jakmile jsme se dozvěděli, že něco takového má vyjít, okamžitě jsme kontaktovali naše zastoupení při Vatikánu, kde nám pan sekretář sehnal kontakt na vydavatele. Pak už se dalo všechno vyřídit telefonicky a e-mailem.

Kniha se skládá ze dvou částí. V úvodu jsou anglické a italské překlady výpovědí templářů v rámci procesu vedeného proti nim, další část textu a pergamenů je v originální kuriální latině. Zde můžete najít texty výpovědí přímo na přetisku původních listin zapsaných při procesu.

Doplňkové informace

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <blokquote> <ul> <ol> <li> <br> <p>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Each email address will be obfuscated in a human readable fashion or (if JavaScript is enabled) replaced with a spamproof clickable link.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Kontrola, zdali jste člověkem či robotem.