autor Templarius Bohemicus

2. křížová výprava (2. část)

Ani další putování Vladislava a jeho vojska nejsou jasná. Nevíme ani za jakých okolností padlo Vladislavovo rozhodnutí o návratu. Jisté je, že netáhl s Ludvíkem Malou Asií, ale vrátil se přes hlavní město Byzantské říše Konstantinopol (česky Cařihrad; dnes Istanbul v Turecku) a oklikou (?) přes Rusko (Kyjevskou Rus), kde navštívil Kyjev, dále už přes Krakov do Prahy, kam dorazil v červenci 1148. Podle jedné ze spekulativních verzí následovalo české vojsko Konráda ještě po jeho spojení s Ludvíkem a došlo s nimi až do Efezu.

Druhá křížová výprava (1. část)

Roku 1144, za vlády knížete Vladislava II. (od r. 1158 král Vladislav I.) se křesťanstvo dozvědělo smutnou zprávu – padlo hrabství Edesske, záštita Jeruzalema. V celé Evropě povstalo velké znepokojení, že Boži hrob je ohrožen. Nejpřednější muž té doby, svatý Bernard, cisterciácký opat clairvauxský, mj. i „otec“ templářů, byl papežem Evženem III. Pověřen hlásáním nové křížové výpravy. Tehdejší Evropu vskutku svou ohnivou výmluvností uchvátil. A kam nedolehl jeho hlas, tam zasílal listy sálající svatou vroucností.

První křížová výprava

Roku 1095 vyhlásil papež Urban II. na koncilu v Clermontu první křížovou výpravu. Koncilu se zúčastnili i Češi, jak svědčí český erb v pravém rohu historického vyobrazení.

Templářů kat – 3 část

Opět se uplatnila i Filipova „obchodnická zdatnost“. Když musel ustoupit v požadavcích na templářský majetek a přenechat jej johanitům, prosadil, že mu johanité musejí zaplatit náklady za věznění, mučení a upalováni templářů (sice to takto neformuloval), jakož i za „nezbytné náklady za opatrování a správu“ templářského majetku do doby verdiktu. Stejně ale už do té doby co mohl, vyraboval. A tak johanité mnohde ve Francii zjistili, že převedený majetek nejen že nestačí na výše uvedené úhrady, ale ještě Filipovi dluží.

Templářů kat – 2 část

Vraťme se ale k Filipovým záměrům s templáři – nejlepšími bankéři Evropy. Kdy ho napadlo (je možné, že to napadlo spíše rádce Nogareta) ďábelské řešení, vyřešit svůj nedostatek bohatstvím templářů, těžko říci. Možná už v okamžiku, když si bral v roce 1301 od templářů vskutku královskou půjčku 500 000 livrů. V roce 1306, kdy byla půjčka splatná, už ale věděl zcela určitě, že to půjčka v žádném případě nebude a nejen to, bude to pouze nepatrná záloha!

Templářů kat – 1 část

Za smutnou likvidaci templářského řádu, jejíž způsob nemá v historii křesťanských svatých řádů obdoby, stal francouzský král Filip IV. Sličný (spíše by se hodila přezdívka Ukrutný; králem 1285 – 1314), jeho nezřízena touha po moci a hamižnost. O templářský poklad měl mimořádný zájem a zkoušel jej získat různým způsobem. Nejprve se pokoušel navázat s templáři „obchodní vztahy“, ale jeho skutečné záměry templáři rychle prohlédli. Chtěl do řadu i vstoupit, stát se velmistrem a užívat templářského bohatství pro vlastní potřeby. Nevyšlo to.

Ezoterika, mystika...

Zájem o ezoteriku, zvláště tu templářskou, neustále vzrůstá. Na hrobech templářů (ale i jiných křižáků; především v severní Africe) upoutává pozornost záhadný magický čtverec.

Templářská architektura v českých zemích

Úryvek z knihy Templáři v zemích českých králů – Morava

Z templářské architektury v našich zemích máme dnes pouze střípky, ale zato typické a vypovídající.

Hlavní sídla řádu templářů

Úryvek z knihy Templáři v zemích českých králů – Morava

Hlavním posláním templářů se stala svatá válka - ochrana poutních míst ve Svaté zemi, boj proti nevěřícím. Proto se toto území stalo jejich základnou.

Přijímání nových řádových členů

Úryvek z knihy Templáři v zemích českých králů – Morava

Jakým způsobem probíhalo přijímání nových členů do řad templářů? Stejně jako u ostatních vojenských řádů bylo přijímání nových templářů neveřejným obřadem. Nikdo mimo řád neznal jeho přesný průběh.