Templáři

Roku 1095 vyhlásil papež Urban II. na koncilu v Clermontu první křížovou výpravu. Koncilu se zúčastnili i Češi, jak svědčí český erb v pravém rohu historického vyobrazení.

Křivoklát byl ve středověku prokazatelně královským hradem, ale templářům nikdy nepatřil. V odborné literatuře (Kronika česká ze 16. století, Předchůdce Moravopisu ze 17. století) přesto bývá s templáři často spojován. Vysvětlení jsou různá. Podle jedné verze dal hrad pod ochranu templářům král Václav II., podle další pomohli templáři Vilému Zajícovi z Valdeka k obsazení hradu v roce 1307.

O největší vinné láhvi už jsme psali. Chcete-li se na vlastní oči podívat jak vlastně vznikala, teď máte možnost.

O největší vinné láhvi už jsme psali. Chcete-li se na vlastní oči podívat jak vlastně vznikala, teď máte možnost.

Jak praví početné lidové pověsti, templáři byli hosty královského hradu. Ve středověku byla přítomnost templářů na panstvích jednotlivých šlechtických rodů prestižní záležitosti. Lze předpokládat, že v podhradí měli templáři i vlastní tvrz. Bezděz byl významnou trhovou vsí. Touto oblastí totiž procházela důležitá cesta z Žitavy přes Mělník do Prahy. Později povýšil Václav II. podhradí na město, které se stalo významným centrem obchodu.

Opět se uplatnila i Filipova „obchodnická zdatnost“. Když musel ustoupit v požadavcích na templářský majetek a přenechat jej johanitům, prosadil, že mu johanité musejí zaplatit náklady za věznění, mučení a upalováni templářů (sice to takto neformuloval), jakož i za „nezbytné náklady za opatrování a správu“ templářského majetku do doby verdiktu. Stejně ale už do té doby co mohl, vyraboval. A tak johanité mnohde ve Francii zjistili, že převedený majetek nejen že nestačí na výše uvedené úhrady, ale ještě Filipovi dluží.

Sklářská výroba má v Chříbské velice dlouhou tradici. Traduje se, že výstavba první sklářské hutě byla zahájena v roce 1298. Za jejího zakladatele je považován templářský rytíř Petr Berka. Dozvídáme se to z Vlastivědy politického okresu Rumburk z 19. století. Chřibská byla ve středověku důležitou obcí na Lužické stezce, později dokonce středověkým městem. Toto území ovládali Ronovci, kteří byli velkými podporovateli templářů.

Největší moravský producent vína, vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice, je vlastníkem dalšího unikátního českého rekordu. Získalo jej za největší vinnou láhev v ČR. Zápis rekordu proběhnul ve čtvrtek 28. března 2013 v Templářských sklepech v Čejkovicích. Tento rekord potvrdila zápisem do knihy rekordů pelhřimovská Agentura Dobrý den. Není to však jediné prvenství Templářů. Vlastní také největší používaný vinný sud u nás, největší etiketu na láhev na víno a největší korkový uzávěr na láhev na víno.

S templáři je v Plzni spojován tzv. Říhovský, též i templářský dům. Podle pověsti to byl první dům v Plzni, který na místě bývalé pohanské svatyně vystavěli právě templáři. Bohužel, tento cenný gotický dům byl v 19. století zbourán. Dům stával na rohu nynější Prešovské ulice a Náměstí Republiky. Zmínku o tomto domu najdeme i v Knize pamětní města Plzně.

Vraťme se ale k Filipovým záměrům s templáři – nejlepšími bankéři Evropy. Kdy ho napadlo (je možné, že to napadlo spíše rádce Nogareta) ďábelské řešení, vyřešit svůj nedostatek bohatstvím templářů, těžko říci. Možná už v okamžiku, když si bral v roce 1301 od templářů vskutku královskou půjčku 500 000 livrů. V roce 1306, kdy byla půjčka splatná, už ale věděl zcela určitě, že to půjčka v žádném případě nebude a nejen to, bude to pouze nepatrná záloha!