Liberecký a Karlovarský kraj

Cheb

GPS:N 50°4.944' E 12°21.862'

Ve 13. století prokazatelně v Chebu působili němečtí rytíři, křižovníci s červenou hvězdou, dominikáni, minorité. V takovém významném a bohatém centru (císařské falci), jakým Cheb byl, nemůžeme vyloučit ani působení templářů. Navíc ve středověku bylo soužití více duchovních řádů běžné. Dle pověsti obývali templáři Václavský hrad na druhé straně řeky Ohře.

Rochlice – Liberec

GPS:N 50°45.388' E 15°4.453'

Podle místní pověsti měl kdysi v místech dnešní Kociánovy ulice stát templářský klášter. V době po likvidaci řádu se prý u kláštera začaly objevovat přízraky bledých mužů v černém šatě s rudými kříži. Na ochranu proti „přízrakům mrtvých templářů“ vystavěli místní obyvatelé kříž na sloupovém podstavci (v Kociánově ulici) a poblíž i kapličku (v Hodkovické ulici). Od té doby tam už templáři nestraší.

Lemberk

GPS:N 50°46.653' E 14°47.273'

Předchůdcem dnešního zámku Lemberk byl středověký hrad Löwenberg, založený ve  40. letech 13. století Havlem z rodu Markvarticů. O Lemberku se jako o templářském sídle dozvídáme z Dodatku ke Kronice české ze 16. století. Víme, že přední české rody si považovaly za čest mít templáře na svém panství. Je tedy jen velmi málo pravděpodobné, že by tak významný rod, jakým byli Markvartici (ovládající severní Čechy), templáře nepozval. Templářské sídlo – klášter s hospodářstvím – lze předpokládat především v podhradí, např.

Bezděz

GPS:N 50°31.492' E 14°42.654'

Jak praví početné lidové pověsti, templáři byli hosty královského hradu. Ve středověku byla přítomnost templářů na panstvích jednotlivých šlechtických rodů prestižní záležitostí. Lze předpokládat, že v podhradí měli templáři i vlastní tvrz.

Syndikovat obsah