Templštejn

Hrad Templštejn je nepochybnou templářskou památkou. Dokládají to tři dochované listiny: z roku 1298, 1301 a 1303. Od kdy templáři Templštejn vlastnili, nevíme. Templářská komenda byla na Templštejn přemístěna z blízkých Jamolic někdy po vybudování kamenného hradu v poslední čtvrtině 13. století. Hrad drželi templáři až do zrušení řádu. K místu se váže i pověst.

Pohledy do historie templářského řádu – II. část

Všimněme si blíže osudů zakladatele a prvního velmistra řádu Huga z Payns a hraběte Huga I. z Champagne. Hugo z Payns se narodil v roce 1080. Už v šestnácti letech se zúčastnil již zmíněné první křižácké výpravy v družině Godefroye z Bouillonu, byl při dobytí Jeruzaléma. Pak se odebral do Francie do služeb svého bratrance hraběte Huga z Champagne a stal se jeho důstojníkem. S ním se opět vypravil v roce 1104 do Svaté země. Nezdrželi se tam ovšem dlouho, záhy se vrátili.

Český Šternberk

Hrad Český Šternberk označuje za templářský uznávaný dějepisec ze 17. století Tomáš Pešina z Čechorodu ve svém díle Mars Moravicus, což jsou válečné dějiny Moravy do roku 1526. Pokud zde templáři působili, tak pravděpodobně jako hosté pána. Ve středověku byla přítomnost templářů na předních šlechtických hradech módní. Přímo ve vlastnictví pak templáři mohli mít např. kostel či kapli v okolí.

Kostomlaty pod Milešovkou

Z pověstí o hradu Kostomlaty, též označovaném jako hrad Sukoslav, se dozvídáme o zdejším působení templářského řádu. V této souvislosti se o Kostomlatech zmiňují zejména historici František Martin Pelcl a Maximilian Millauer. S jistotou víme, že je roku 1333 Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.

Pohledy do historie templářského řádu

Jaké vlastně byly okolnosti založení řádu?

Ve 2. polovině 11. století se ocitl křesťanský svět ve smrtelném nebezpečí. V letech 1076 – 1077 seldžučtí Turci obsadili Sýrii, zmocnili se svatého města Jeruzalém a zhanobili Svatý hrob. Půlměsíc triumfoval v celém východním a jižním Středomoří. Roku 1085 padla Antiochie a Byzantská říše se ocitla ve velkém nebezpečí. V roce 1086 přispěchali afričtí Maurové na pomoc Maurům španělským a křesťanské armádě připravili u Zallacy krvavá jatka. Křesťanská Evropa se dostala do mohutných kleští. Proto papež Urban II.

Lemberk

Předchůdcem dnešního zámku Lemberk byl středověký hrad Löwenberg, založený ve 40. letech 13. století Havlem z rodu Markvarticů.

Švihov

V neklidné době po vyhynutí Přemyslovců, kterým byli templáři věrní, nastaly v českých zemích majetkové neshody. Templáři se postavili zeměchtivému císaři Albrechtovi a jeho synovi Rudolfovi I. Kaši (Rudolfovi Habsburskému) a obsadili některé hrady a tvrze, mezi nimi údajně i hrady Švihov a Křivoklát.

Vysoké Popovice

Vysoké Popovice patřily k templštejnské komendě a v této souvislosti nám podává zprávu listina z roku 1298. V ní Mikuláš z Dobřínska vysvědčuje před úředníky provinciálního soudu, že řádu templářů náleží i ves Vysoké Popovice, kterou jeho otec kdysi odkázal cisterciáckému klášteru oslavanskému, dále se zříká ve prospěch řádu všech svých práv na uvedené statky (v Petrovicích, Dobřínsku a Vysokých Popovicích) a postupuje mu i patronátní právo ke kostelu.

Podhradní Lhota – Rajnochovice

K Podhradní Lhotě (Rajnochovicím) se ohledně templářů váže pověst, která je zaznamenána v Zálhotském sborníku. V poutním kostele sv. Anny je oltář, kde ve skleněném příkrovu nad tabernáklem jsou vidět ze dřeva vyřezané postavy Ježíše, Panny Marie a sv. Anny, před nimiž klečí rytíř. Byl odedávna považován za templáře. Po roce 1312 zde byli templáři přepadeni a pobiti. Pouze jediný z nich se zachránil útěkem do kostela sv. Anny a jako poustevník u něho žil až do své smrti. Původní dřevěný kostelík sv. Anny byste zde už ale marně hledali.

Hradec nad Moravicí

Zmínku o templářích na Hradci u Opavy, jak se dřív město nazývalo, nacházíme v rukopisné knížce „Pamětní kniha obce Lesní Albrechtice“ napsané v roce 1927 místním rodákem Vojtěchem Kunzem. Podle zmínky v ní byli prvními majiteli Hradce u Opavy právě templáři, kteří tam přišli okolo roku 1118. Není známo, jak dlouho Hradec vlastnili, zdá se však, že po nich přešel majetek na panující královský český rod.

Syndikovat obsah